Na základě dochovaných zápisů ze schůzí a kronik TJ Sokol a SK Bílovice byly sepsány výňatky týkající se konaných Valných hromad a schůzí. Precizně zapisované kroniky dávají nahlédnout do běžného života spolků. Ukazují, že strasti organizační a mezilidské jsou v čase stále stejné.
V zámeckém parku byla 22. května 1921 ustavující schůze založení pobočky Sokola Bílovice a zvolen první předseda Popelka Josef. Dne 22. listopadu 1921. uplynula doba 6 měsíčního provizoria od založení naší pobočky a abychom se mohli státi řádnými členy a obdrželi legitimace, je dle nařízení Č.0.S. každý nový člen povinen podrobiti se ideové zkoušce. Bylo rozhodnuto v době od 28.listopadu do 12.prosince 1921 pořádati vzdělávací večery povinné pro všechno členstvo činné i přispívající. Po absolvování tohoto školení se podrobil každý člen před vzdělavatelem ještě formální ideové zkoušce.
Zvolen předsedou Popelka Josef na výroční schůzi, která se konala už v zámecké tělocvičně bylo činných 17 členů a 3 členky, 18 dorostenců a 10 dorostenek, celkem podle presenční knihy přítomno 26 členů. Podle usnesení výborové schůze a dle ČOS přestává být rozdíl mezi členstvem činným a přispívajícím a s povinností cvičení do 26 roků. Dne 28. října 1922 na členské schůzi přítomno 24 členů a z 54 řádně omluveno jenom 10. Br.vzdělavatel Slováček František vzpomíná národního svátku, dále pak kritizuje vnitřní stav jednoty. Odsuzuje netečnost mnohých členů, vybízí ku přesné docházce cvičení, promlouvá o pravém bratrství a předčítá různé cenné stati z Věstníku sokolského. Náčelník Omelka František upozorňuje liknavé bratry, že se přesně říditi bude stanovami . Kdo se nedostaví do cvičení po třetím upozornění, bude vyloučen. „Založili jsme spolek tělocvičný a ne papírový zábavný.“ V neděli 11.prosince 1922 byla urychleně svolána mimořádná členská schůze, viz doslovný přepis zápisu: „ Bratr Slováček vyličuje případ bratra Hugo Logothettiho, Jana Kameníčka a Aloise Kozelka a vyzývá je, aby naše řady opustili, aby případným snad vyšetřováním nepoškodili dobré jméno Sokola! Jmenovaní bratři i s jinými nečleny Sokola udělali si v noci z 9. na 10. prosince žert, že v brnění starých rytířů prošli vsí. Šli do bytu bratra Václava Koželuhy a odsud k panu Janu Žákovi. Před farou se zastavili a některý z nich vhodil hrudou do okna kaplanu Habartovi. Jisté je, že klerikánský tisk zveličí celý případ jako atentát snad na faru atd. Bratři ze Sokola vystupují a bratr Logothetti při té příležitosti daruje 500 Kč, obnos který jí dříve půjčil, což bylo přijato s velkým povděkem. Na to starosta oznamuje, že bratr Logothetti vystoupil 10.12.1922. Vyzvání bratra Slováčka na bratra Logothettiho se tedy nevztahovalo.“ Dále Br. Logothetti navrhuje vyloučení br. Bartoníka z důvodů, že přestoupil do K F.D.T.J. (Komunuistické federální dělnická tělovýchovná jednota), jejíž je jednatelem. Přijato.
Na Valné hromadě 6. ledna 1923 bylo přítomno dle presenční listiny 28 členů a dle zprávy jednatele bylo v roce 1922 činných 40 mužů, 16 žen, 18 dorostu a 25 žactva. Starostou byla zase zvolen br.Popelka Josef a znovu také přijat do Sokola Hugo Logothetti. Hostinský pan Varaďa žádán o propůjčení zadní místnosti k výborovým a členským schůzím. Vychází ochotně vstříc, ponechává nám místnost tu jako spolkovou, žádá však náhradu za otop a světlo. Jako náhradu mu br. starosta dal 3 kopy oklešků, s čímž p. Varaďa byl spokojen.
Valná hromada 20. ledna 1924 hodnotila činnost roku 1923 bylo 18 výborových schůzí, 3 členské a 1 valná hromada + ples, tělovýchovná akademie, 2 výlety, oslavy 28.října, oslava Jana Husa. Letní cvičiště definitivně upraveno, účastnili jsme se veřejného cvičení v Březolupech a předseda byl zvolen zase br. Popelka Josef.
Na valné hromadě 11. ledna 1925 byl stav členstva 30 mužů a 8 žen. Na této schůzi byl zvolen nový výbor: starosta Karel Žáček, místostarosta Josef Šoustek, náčelník učitel František Slováček, náčelnice Ludmila Kučerová, vzdělavatelem a pokladníkem učitel Karel Procházka, jednatelem Bedřich Knésl a členy výboru Hugo Logothetti, Jan Kadlčík, hospodářem Rudolf Kaňovský a jednatelem Bedřich Knésl, náhradníky Jan Bečák a Cyril Šimek, dozorci účetními Luběna František a Lédl Karel. Dne 1.3.1925 Br.Slováček přípisem oznamuje , že ze Sokola vystupuje. Přípis zní: „Poslední události znovu potvrdily, že moje názory a představy o praktikování zásad sokolských nelze uvést ve shodu s názory převážné většiny rozhodujících členů Sokola“, moje jednání jim připadá jako teror, nesnášenlivost a podivínství. Ustupuji vůli většiny, abych se teroru nedopouštěl, přeji ostatním členům mnoho zdaru v práci sokolské a vystupuji ze „ Sokola.“ Všichni členové výboru nejsou si vědomi, že by snad jednání br. Slováčka považovali za teror, ba naopak veřejně konstatují jeho neúnavnou snahu a dobrou vůli pro vzrůst naší pobočky. Jeho přípis nebereme v úvahu a vyslovujeme mu jednomyslně důvěru s přáním, aby vystoupení své odvolal. Dne12.5.1925 Br. Slováček poslal Starostovi přípis, že je ochoten uvažovati spolu s ostatními členy Sokola o znovu zahájení činnosti. Dostavil se do schůze, projevil ochotu dále vésti načelnictví, ale za spoluvedení nejméně 3 členů výboru.
Při Valné hromadě 6. ledna 1926 byl zase zvolen starostou Žáček Karel. A nastal pokles činnosti v roce 1926, starý výbor postupně odstupoval. Vystoupení ze Sokola ohlásili: Knésl František, Bečák Inocenc, Knésl Bedřich, setr. Knéslová Marie a br. Dujíček Karel. Dne11.5.1926 na výboru také„Vzato na vědomí vyloučení mateřskou jednotou br. Hugo Logothettiho.“ Jediná zpráva v zápisu.
Na valné hromadě 20. ledna 1927 přítomno jenom 7 členů. Konstatováno, že celý rok 1926 se necvičilo a byly jenom 3 schůze výborové a 1 členská, počet členů 16 mužů a 5 žen, stav pokladní hotovosti 45,38 Kč. Zvolen nový výbor:
Jednatel Václav Koželuha kritizoval, „že v kronice od roku 1923 není nic napsáno o činnosti odbočky, podle toho je patrná práce bývalého jednatele“. S hostinským Minaříkem učiněna smlouva o dovolení cvičení v sále. Bylo rozhodnuto darovaný pozemek u měšťanské školy na cvičení od Hugo Logothettiho pronajat Janu Kučerovi a Marii Kozelkové na 3 roky až do r. 1929 za obnos 250,-Kč ročního nájemného. Usneseno pořádati 5.6.1927 v parku Logothettiho výlet za pronajatí 200,-Kč. Do konce roku 1927 ještě byly zápisy ze schůzí, ale od roku 1.1.1928 do 5.1.1936 se nenašla žádná kronika o činnosti Sokola. To je téměř 8 let o kterých se málo ví, ale myslíme si, že se tak stalo po vystoupení původních zakládajících klíčových členů výboru z organizace.
16. srpna 1935 byla podepsána zakládací listina nového spolku Sportovního klubu Bílovice, kde v zakládací listině je napsáno, že „účelem spolku jest pěstovati tělesná cvičení a veškeren sport, míčové hry a lehkou atletiku.“a první předseda byl zvolen Kaňovský František.
5. ledna 1936 byl na první Valné hromadě v hospodě pana Minaříka za přítomnosti 28 přítomných zvolen první výbor SK Bílovice:
Po této schůzi a v dalších zápisech se nepřímo píše v knize zápisů o termínu založení 18. 8. 1935, který byl dříve používán, ale byl nepřesný, nepodložený.
Na II. valné hromadě TJ Sokol u Minaříků byl 17. ledna zvolen za účasti 24 členů nový výbor, kde se stal už předsedou Hugo Logothetti.
V lednu na III. valné hromadě byl znovu zvolen Hugo Logothetti. Koncem roku odstupuje z funkce předsedy, bylo vzato výborem na vědomí a poděkováno mu písemně, za jeho práci ve fotbalu.
26. ledna se konala IV. Valná hromada za účasti 32 členů z 56 pozvaných. Předsedou byl zvolen František Magdálek.
11. února se konala V. valná hromada za účasti 44 členů z 84 pozvaných. Předsedou byl zvolen zase František Magdálek.
5.1.1941 se konala VI. Valná hromada za účasti 41 členů z 84 pozvaných a předsedou byl zase zvolen František Magdálek. Byl zřízen Hokejový odbor a přihlášen dorost k zaregistrování. Výrazný český národní a demokratický duch Sokola byl trnem v oku nacistům. Organizace byla zprvu různě omezovaná a šikanovaná, až v roce 1941 se nacisté odhodlali k radikálnímu zákroku. O Velikonocích v dubnu 1941 Sokolu úředně zastavili činnost a po příchodu Heydricha do Prahy byla v říjnu 1941 tato organizace rozpuštěna a zakázána. Změnil se název na Sportovní klub Bílovice.
Ledna 18. konala se VII. Valná hromada za účasti 50 členů z 90 pozvaných. Předsedou byl zvolen František Magdálek.
10. ledna se konala VIII. Valná hromada za účasti 45 členů ze 122 pozvaných. Předsedou byl zvolen Bohumil Kubík, řezník.
23. ledna 1944 konala se IX. Valná hromada za účasti 86 členů ze 140 pozvaných. Předsedou byl zase zvolen Bohumil Kubík. Zapisovatel Vojtěch Johaník. 31.12.1944 jsme měli 176 členů. Z toho řádně registrovaných 46 hráčů a 24 dorostenců. Házená má 15 registrovaných hráček. Hokej 17 registrovaných hráčů. Celkem 103 výkonných sportovců. Pokladní hotovost 59,50 Kč.
Na mimořádné valné hromadě po válce 24. června v hospodě u pana Minaříka, sekretář organizace Alois Pospíšil přednesl projev “v nový život“ a zdravici panu prezidentovi Edvardu Benešovi. Byla také projednána činnost členů, kteří pracovali v organizaci bývalého Kuratoria a jejich činnost byla hodnocena jako nezávadná proti národu. Vyřazeni z organizace byli pouze Jan Šálek, který byl německým příslušníkem a Hugo Logothetti. Novým předsedou TJ Sokol byl zvolen Magdálek František.
15. prosince na schůzi konané v budově měšťanské školy za účasti 28 bývalých členů TJ SOKOL, oznámilo se zahájení činnosti Sokola. První proslov měl na schůzi nejstarší člen spolku, bývalý učitel a legionář Stanislav Menšík. Poté byl aklamací zvolen nový výbor:
Dle prezenční listiny se schůze zúčastnili: Jan Jahodík, Karel Janota, Vincenc Kozelek, František Luběna, Jaroslav Ostrožík, Josef Šoustek, Jindřich Zajíc, František Kaňovský, Jaroslav Janota, Vladimír Nezval, František Buroň, Josef Hadaš, Antonín Kozelek, František Jahodík, Alois Zajíc, Antonín Abrhám, František Uherek, Bohumil Štěpáník, Vladimír Peška, František Hrdlička, Marie Vařáková, Františka Sitková, Antonie Dujíčková, Anna Michlová, Věra Štěpáníková, Zdena Čechmánková, Květa Menšíková, Cecílie Menšíková, Anna Luběnová, Jarmila Pešková, Antonie Hrdličková, Blažena Zajícová a Růžena Pospíšilová.
XI.valná hromada 10. února – předsedou Sportovního klubu zvolen Bohumil Kubík. Za SOKOL Menšík Stanislav.
XII. valná hromada Sportovního klub jež se konala 19. ledna v sále u pana Kolaříka, ze 177 pozvaných přišlo 57, a byli zvoleni předsedou Bohumil Kubík a za TJ Sokol Menšík Stanislav.
19. ledna 1948 byli na valné hromadě zvoleni noví funkcionáři Sokola:
Červen 19. až 27. 1948 – Po Všesokolském sletu v Praze nastala perzekuce sokolských funkcionářů, která se projevila i v Bílovicích. Akční výbor NF rozpustil stávající vedení bílovického Sokola a z výboru vyloučil Karla Janotu, Františka Uherka, Jindřicha Zajíce, Věru Ledlovou, Drahomíru Zajícovou, Marii Vařákovou a Marii Uherkovou. V září téhož roku byl zvolený nový výbor ve složení:
Ženská část bílovického Sokola po provedených čistkách již neobnovila činnost.
Za Sportovní klub, oddíl kopané zvolen předsedou Bohumil Kubík.
V listopadu na výroční schůzi se potom do výboru TJ Sokola vrátili jeho vyloučení členové Karel Janota, jenž se znovu stal starostou, Jindřich Zajíc a František Uherek. To však byl již jiný Sokol. Na IX. celostátní konferenci Československé obce sokolské, konané ve dnech 21.až 23.června 1951, bylo usneseno vychovávat mládež k práci a lásce k vlasti a těžiště práce přesunout blíže k odborům a závodním jednotám. Za SK Bílovice oddíl kopané předsedou byl zvolen Alois Pospíšil.
20. března byli zvoleni do nového výboru S K Bílovice předseda Hromeček Rostislav. Za TJ Sokol Janota Karel.
Za Sokol předsedou Janota Karel za kopanou Uherek František.
2. března výroční členská schůze – Sokol hl.výbor pracuje a předseda byl zvolen Janota Karel. Za kopanou Muller Leopold.
12. ledna 1953 – bylo oznámeno přejmenování Sokola na Dobrovolnou sportovní organisaci DSO Sokol. Před výroční schůzí byla týden předem předložena navržená kandidátka DSO Sokol ke schválení MAV-NF. Dne 8.3.1953 výr.členská schůze za přítomnosti 19 lidí, dle přes.listiny. Po zahájení schůze povstáním „členové uctili památku zemřelého bojovníka za Mír J.V. Stalina“. Předseda výboru DSO Sokol Knot František a předseda Sportovního klubu, oddílu kopanéMiller Leopold.
22. března byla schůze výboru oddílu kopané – projednány soutěže a přátelské zápasy kopané, nový výbor a předseda Muller Leopold.
Předsedou oddílu kopané se stává Zlámal Josef st.
Schází zápisy nebo jiné kroniky od roku 1956 až do roku 1963. Předsedou se stal Zajíc Alois, který byl také vyhodnocen jako nejlepší brigádník na výstavbě nového hřiště za potokem.
V březnu byl ustavující sjezd Jednotné dobrovolné tělovýchovné organizace, jež schválil vytvoření Československého svazu tělesné výchovy – ČSTV. Tato organizace potom zastřešovala veškeré sportovní organizace. Předsedou zvolen Janota Jaroslav.
V následujících letech vedli sport v Bílovicích tito předsedové. A samozřejmě spousta dalších členů, kteří zastávali funkce jednatelů, pokladníků, hospodářů, kteří pracovali na zachování sportovní činnosti v obci.
