Zápasu předcházela velká úprava hřiště, která se táhla přes celý týden, a i díky fantastické brigádě, která proběhla v sobotu a měla hojnou účast, se mohlo po menší vynucené pauze (kvůli velké vodě) odehrát další soutěžní utkání, tentokrát proti papírově slabší záloze Polešovic. Tyhle spekulace, že to bude snazší zápas, potvrdil hned v úvodu Lukašík, který přešel přes dva obránce hostí a křižnou střelou na vzdálenou tyč rozvlnil síť, 1:0. Poté naše iniciativa upadla. Začalo se hrát na náhodu, nákopy za obranu posbírali stopeři Polešovic, převážně zkušený Janík, který navíc rozdával dlouhé míče na rozběhlé útočníky hostí, se kterými jsme měli nemalé problémy. V půlce poločasu jsme se dožadovali jasné penalty, která byla na Strapinu, který musel se zraněním odstoupit ze zápasu. Přizpůsobení se hře Polešovic vedlo k tomu, že po dlouhém outu a chybě v obraně se sám na naši branku řítil hostující Lapčík, který rozvlnil síť za zády bezmocného Valeše. Hřebíček do rakve přišel před poločasem, to se dlouhým nákopem za obranu dostal do brejku hostující Hasoň, který prudkým centrem vyzval ke gólu Janíka, který na poprvé síť nerozvlnil, a famózním zákrokem Valeše se tak skóre neměnilo. Jenže po centru zpoza malého vápna se k odraženému míči dostal opět ke slovu nejvýše vyskočený Janík a zvýšil pro hosty na poločasových 2:1.
Naše sestava: Valeš – Žůrek, Gajdošík, L. Janků, Janota, Kamočai, Lukašík, Zlámal, Martynovskiy, Hlaváček, V. Strapina
Střídali: Borusík, Mikulka, Jakubčík, Ondrůšek
O poločase bylo křiku v kabině, že by se o tom věděl i hluchý, nahecovaní jsme vyběhli a hned v úvodu druhého poločasu rozvlnil síť Kamočai, kterého trefil dokonalý centr od Lukašíka. 2:2. Bohužel nás opět vstřelený gól spíše uspal, než aby nás nakopl, poté to byla pasáž dvaceti minut, kdy to bylo nahoru a dolů a převážně jsme se opět bránili brejkům Polešovic, které v jedné ze svých šanci orazítkovaly dokonce břevno naší branky. V osmdesáté minutě to vzal z ojedinělého průniku přímo do vápna na sebe Hlaváček, kterého stáhl soupeř, a byla nařízená penalta, kterou se štěstím Kamočai proměnil ve svůj druhý gól. 3:2. Naše nezkušenost, mládí a možná trošku i naivita způsobily to, že jsme Polešovicím dovolili vyrovnání v 89. minutě z našeho pohledu na hrůzostrašných 3:3, když si po dlouhém nákopu vybral slabší chvilku Valeš, který včas nevyběhl, a hosté dobíhajícím Křížem snadno vyrovnali. Nezbývalo než vrhnout vše do útoku a zápas zlomit v posledních minutách. Brejk na hostujícího gólmana neproměnil Ondrůšek, kterému nedovoleným zákrokem na hranici penaltového zákroku faul rozhodčí neodpískal. Zanedlouho z našeho tlaku následoval rohový kop, ke kterému se postavil Žůrek. Ten poslal do vápna centr, který po chybě hostujících stoperů spadl na nohu Lukašíka. Ten prostřelil levačkou vše, co mu stálo v cestě, a zajistil nám výhru 4:3!
Upřímně se omlouváme divákům, kteří si museli vytrpět infarktový závěr utkání, bohudík se šťastným koncem pro nás 
Trenére na slovíčko: Do utkání jsme vstoupili dobře, Lukašík proběhl po levé straně do vápna, sekl obránce a střelou na zadní tyčku nám dal vedení 1:0, měli jsme potom ještě nějaké šance, prvních 20 minut jsme hráli dobře, byli jsme lepším týmem, ale od 20. min se hra úplně otočila, kdy jsme byli všude pozdě, bez důrazu, byla špatná rozehrávka. Soupeř z Polešovic zaslouženě otočil do poločasu skóre.
Do druhého poločasu jsme vstoupili někdy v 7. minutě, kdy vyrovnal gólem Kamočai, který dostal ostrý balón od Lukašíka, ten si s centrem z blízka s míčem poradil a hlavou dal gól. Hra byla celkem vyrovnaná, soupeř měl svoje šance, hlavou nastřelili břevno a měli tam ještě pár šancí. Nám se podařilo navýšit skóre po penaltě, kterou s velkým štěstím proměnil Kamočai. Soupěř v 85. minutě srovnal skóre po zaváhání Valeše, který měl udělat tři kroky dopředu, a místo toho couval, a soupeř tak skákavý balón uklidil do naší branky na 3:3. Vzdát jsme to nechtěli, to v 90. minutě se po závaru ve vápně po rohu podařilo Lukašíkovi dát vítězný gól na 4:3 pro nás. Bohužel ani tohle pro nás nebyl dobrý zápas, na druhou stranu soupeř taky nebyl špatný, měl na výpomoc nějaké kluky z áčka, prezentoval se slušnou hrou.
Mrzí mě, že někde kolem 10. minuty odešel ze hřiště Viktor Strapina, který byl zraněn, když ho soupeř kopl do nohy, a obnovil mu tak zranění, se kterým se do tohoto zápasu dlouhodobě léčil. Zlomená noha si vyžádá opět delší pauzu, vidím to nejspíš tak, že do konce podzimu to už nestihne, dřív než na jaro s ním počítat nemůžeme. Naopak k tomu zákroku na něj, měla být na něj nařízená jasná penalta, kterou rozhodčí nepochopitelně neodpískal. Marodka se nám tímto opět rozšířila, Mikšaníkův nebo Hanákům návrat je v nedohlednu, Dujka měl vodu v kolenu, jsme velice rádi za 3 body, nikoliv za předvedený výkon.
Ještě otázky na Lukáše Kamočaie, střelce dvou gólů v zápase:
1) Dneska dva góly, co k tomu řekneš?
2) Herní projev celého týmu není dobrý, v čem je příčina a co bys změnil?
3) Máš schované i nějaké góly proti Mistřicím? Tam to bude o každém metru na hřišti.
1) Bylo to těžké a nepříjemné utkání, hráli do těla. Góly? Mel jsem štěstí. 
Při prvním mě Erik dokonale našel centrem z lajny a já už hlavou měl tu lehčí práci. 
Gól 2, penalta k tyči.
2) Sám netuším, čím to je. Domácí zápasy nám poslední 2 sezóny nevychází. Nevím, jestli je to nervozitou, strachem, fyzickou kondici či sebedůvěrou? Opravdu nevím, ale měli bychom na tom zapracovat.
3) V Mistřicích to bude muset být naprosto týmový výkon, jestli budeme chtít uhrát nějaké body. Snad jsem si něco schoval, ale klidně ať dává gól kdokoli, hlavně ať neodjedeme z ostudou z derby.
Nesmíme zapomenout ani na Erika Lukašíka:
1) Víkend byl hodně náročný. O to víc jsem rád, že jsme vyhráli a ještě k tomu se mi takhle dařilo a kupodivu se mi hrálo dobře.
2) Chybí nám Mikšaník a na hřišti to jde strašně moc poznat, i když děláme, co můžeme, furt to není jako s ním.
3) Doufám v to samé a určitě žádná zvláštní příprava neproběhne. 
Autor: Erik Gajdošík
