Boj o důležité body nakonec přinesl dramatický fotbal. Zápas proti Jalubí nabídl řadu emocí jak přímo na hřišti, tak na tribunách mezi diváky.
Nepěkný fotbal od samého úvodu – tak by se dal charakterizovat nedělní duel. Křeč, špatný přechod do útoku, hromada ztracených míčů… Nečekaně jsme se trápili. V prvním poločase bylo Jalubí lepším týmem, mělo větší chuť, jeho hráči byli u každého míče dřív a jejich důraz byl hodně znát. Velkou kaňkou utkání byl ovšem výkon hlavního rozhodčího, kterému se zápas úplně vymkl z rukou. Když se k tomu přidal i pomezní na straně Jalubí, bylo o „zábavu“ mezi hráči i diváky postaráno.
Jako první udeřilo Jalubí. Po vhozeném autu hostující borec zfauloval našeho hráče, ale sudího píšťalka zůstala němá. Zatímco se naši divili, hra pokračovala a z celé akce se nakonec dostal ke střele zpoza velkého vápna Jurák, který ve 24. minutě přesnou ranou k levé tyči poslal hosty do vedení 0:1. Odpověď ale přišla hned vzápětí! Ve 28. minutě po vyhrané hlavičce Kamočaie poslal Suchánek geniálně míč na Ondru Jankového, který po samostatném nájezdu chladnokrevně vyrovnal pod padajícím brankářem na 1:1.
Klíčový a hodně divoký moment nastal ve 32. minutě. Pomezní z Jalubí nechal výhodu po jasném ofsajdu, Jurák se řítil sám na branku a jeho střelu Hromeček skvěle vychytal. Z následné dorážky však hosté dali gól a v ten samý moment Juráka sestřelil Hlaváček. Následovala velká diskuse a nepřehledná situace: rozhodčí se nakonec rozhodl gól neuznat a nařídil pokutový kop, přičemž Hlaváček si z tohoto zákroku odnesl pouze žlutou kartu. Že se ale dějí zázraky, se ukázalo o pár chvil později – Hromeček fantastickým zákrokem vyškrábl penaltu na roh a udržel nás ve hře!
Sestava: Hromeček – Hlaváček, Janků, Kamočai, V. Strapina, Lukašík, Janota, Suchánek, Marecký, Kaňovský, Gajdošík
Střídali: Bedroš, Grygar, M. Strapina, Dohnal, Borusík
Do druhé půle jsme vkročili skvěle. V prvních pěti minutách jsme si vypracovali dvě solidní standardní situace. Ta druhá už v 50. minutě skončila krásným gólem: Kamočai rozehrál tři metry pod sebe a Šimon Kaňovský poslal na branku přesný projektil, který zapadl přímo do jalubské sítě – 2:1! Zápas se tím ještě více přiostřil a k údivu všech byl vlastně zázrak, že nikdo neodešel do kabin s červenou kartou.
Bojovné utkání pak už přineslo málo vyložených šancí. Ke zvýšení skóre měli na naší straně nejblíže Bedroš a Borusík, ale ve vyložených pozicích nedokázali míč usměrnit do sítě. Na druhé straně měl největší příležitost těsně před koncem Treflík, jehož přímý kop minul branku o půl metru.
Zápas se nesl ve znamení tvrdých soubojů a velkého důrazu. Už v prvním poločase ho nedohrál do té doby nejlepší hráč hostí Jurák. Na naší straně si zdravotní následky odnesl Ondřej Janků, který skončil s otřesem mozku a pohnutými zády. Výhru bereme všemi deseti, ale s předvedeným výkonem úplně spokojeni být nemůžeme. Borci z Jalubí předvedli na hřišti mnohem lepší výkon než před čtrnácti dny Nezdenice, které jsou v tabulce někde jinde.
Krátká vsuvka pro „rádoby fanoušky“ z Jalubí
K fotbalu emoce jednoznačně patří, ale všechno by mělo mít své hranice. Vyhrocenému utkání bohužel moc nepřidal výkon pomezního rozhodčího z řad hostí, jehož verdikty na čáře vyvolaly spoustu otázek i zbytečného napětí. Když se k tomu přidá komunikace, která má do respektu k hráčům hodně daleko, pohodě u postranní čáry to rozhodně nepřidá. Ačkoliv chápu sportovní zápal, chování některých hostujících fanoušků nás mrzí. Vulgarity a osobní urážky na adresu hráčů na trávník jednoduše nepatří. Pamatuju si ještě dobře doby, kdy jsem se s taťkou a dědou chodil na Jalubí dívat. Tehdy hrálo výborný fotbal, fandilo se poctivě, slušně a s úctou k soupeři, i když se zrovna nedařilo.
Fotbal by měl lidi spojovat a přinášet radost ze hry, ne sloužit jako ventil pro zbytečnou agresivitu. Věříme, že do budoucna zvítězí na všech stranách hlavně sportovní duch a vzájemný respekt.
autor: Erik Gajdošík
